Situace v České republice loni na jaře nahrávala všemu jinému, jen ne sociálním kontaktům mezi lidmi a návštěvám v domácnostech. Jenže právě na nich je postaveno celoevropské šetření Životní podmínky, známé pod zkratkou SILC (Statistics on Income and Living Conditions), které každoročně probíhá v České republice bez přerušení od roku 2005.
Jak jej však zrealizovat v podmínkách nouzového stavu, kdy byli lidé uzavřeni ve svých domech a bytech, jestliže osobní kontakt tazatele s respondentem znamená pro toto šetření největší přidanou hodnotu?
Lze však konstatovat, že navzdory velmi nepříznivým epidemickým okolnostem se v období striktních vládních omezení a přes některá pesimistická očekávání podařilo rok 2020 z pohledu zjišťování životních podmínek v domácnostech zvládnout velmi dobře.
Vyšetřenost domácností nepoklesla
Výchozí parametry byly následující: do šetření bylo na základě náhodného dvoustupňového výběru zařazeno celkem 11 403 bytů z celé České republiky, z nich 4 750 poprvé. U 6 653 bytů se jednalo o opakovanou návštěvu, jelikož tazatelé do vybraných domácností přicházejí jednou ročně po dobu čtyř let. Aby údaje byly reprezentativní, měly by ve sledovaném vzorku být zastoupeny všechny věkové, vzdělanostní, sociální a příjmové skupiny. Zjišťování mělo proběhnout od 1. února do 24. května loňského roku.
A skutečnost? Proti očekávání škarohlídů úspěšnost v počtu vyšetřených domácností ve srovnání s předchozími lety nepoklesla. Stále zůstává na úrovni 75 %. Nepatrné zhoršení nastalo u nově vybraných domácností v takzvané první vlně (pokles o 0,9 procentního bodu oproti předchozímu roku). U opakovaných návštěv naopak vyšetřenost ještě vzrostla.
To vše se odehrálo za cenu jen mírných ústupků proti obvyklému stavu. Hlavní organizační opatření spočívalo v posunutí termínu terénního šetření až na konec července. I s tímto časovým hendikepem pro zpracování dat se podařilo splnit požadavky Eurostatu, aby předběžné výsledky byly k dispozici jako obvykle již do konce kalendářního roku.
K tomu bylo v některých případech možné (ovšem až na výjimky pouze u opakovaných šetření) využít místo osobního telefonní kontakt. Tímto způsobem v zájmu maximální ochrany respondentů i tazatelů bylo nakonec loni vyšetřeno 829 domácností, tedy asi 9 % z celkového počtu.
Osobní setkání je velkou výhodou
Hlavním principem šetření SILC zůstává osobní setkání. Nelze jej měnit, pokud chceme zachovat unikátní soubor informací a dat nezkreslených jakoukoli formou zprostředkování. Všichni, kdo se na šetření podílejí, jsou si ovšem vědomi, že to není (zejména v této době poznamenané pandemií) vůbec jednoduché. Zjišťování podmínek přímo v domácnostech představuje stále větší zátěž pro tazatele. Není zřejmé, jak dlouho bude možné spoléhat na jejich obětavost a práci přesčas, navíc v situaci, kdy s nasazením vlastního zdraví ve snaze o získání kvalitních informací bojují proti významné nevoli k osobnímu setkávání. Týká se to jak tazatelů zaměstnanců statistického úřadu, kterých loni bylo v tazatelské síti již přes 68 % (předloni dvě třetiny), tak tazatelů externistů. Obecně přitom tazatelů ubývá, zájem o spolupráci na terénním zjišťování v domácnostech negativně ovlivňuje i současná situace. V některých krajích by další úbytek tazatelů mohl mít vliv na samotnou proveditelnost šetření.
Jsme přesvědčeni, že bezprostřední kontakt tazatele s respondentem je nadále nezastupitelný. Díky znalostem metodiky úloh a zkušenostem s vedením rozhovoru tazatel respondentům lépe objasní podstatu otázek, a odpovědi jsou pak přesnější a získaná data kvalitnější.
Nejen proto učinil příslušný odbor ČSÚ maximum, aby zachoval v nezměněném formátu šetření i pro rok 2021. Jak však postupovat, když osobní kontakt není možný? I v takovém případě je třeba usilovat o to, aby se podařilo od respondentů získat kvalitní data.
Vybráno bylo 11 384 domácností, samotné šetření začalo 30. ledna a termín ukončení činnosti v terénu byl nakonec posunut na konec června. Před šetřením proběhlo jako každoročně metodické školení nových tazatelů. Tentokrát se uskutečnilo dálkově pomocí audio prezentace, kterou pak mohly využít i jednotlivé kraje.
Situace kolem pandemie spojená s dlouhodobým zákazem volného pohybu osob neumožnila osobní návštěvy až do Velikonoc. Tazatelé se snažili kontaktovat vybrané domácnosti alespoň na dálku, aby si s nimi konkrétní podobu šetření domluvili. Většina rozhovorů probíhala po telefonu. V případě osobního předávání dotazníků či jiných tiskovin tazatelé striktně respektovali všechny zásady bezpečnosti. V souladu se všemi hygienickými opatřeními se tazatelé mohli pro nábor kontaktů a domlouvání způsobu šetření vrátit do terénu teprve po skončení nouzového stavu, tj. od 12. dubna 2021.
Díky pracovnímu nasazení tazatelů, občas i odvaze, a na druhé straně ochotě a vstřícnosti respondentů získáváme dostatečné množství informací o životě domácností z pohledu jejich příjmové a materiální situace. Příslušné státní instituce a orgány mohou tím pádem přijímat vhodná opatření s dopadem na sociální podmínky jednotlivců i celých rodin v České republice.
Zdroj: Český statistický úřad / STATISTIKA & MY